úterý 12. března 2024

JARNÍ PRÁZDNINY

   O přípravě na jarní prázdniny jsem nechtěla psát dopředu 

a to hlavně z důvodu, 

aby si to nepřečetl někdo z rodiny.

 Hned po Vánocích jsme začali plánovat naše jarní prázdniny.

Čím jsme starší, tak tím víc inklinujeme ke sluníčku.

Není nad to si v zimě vyhřát bolavé kosti.

Dcera, zeťák a vnučky se chystali také někam za sluníčkem.

Vybrali si stejné letovisko jako vloni,

jen jiný hotel,

 menší areál v Costa Mares.

Hned navrhli, že mají od známých nejlepší recenze na hotel 

a zda nepojedeme zase s nimi jako vloni.

Manžel okamžitě zareagoval,

že to v žádném případě,

že je máme pořád 

a že si od nich potřebujeme odpočinout.

A v únoru to začalo..

Každodenní vyzvídání, kam pojedeme, 

jestli už jsme si vybrali atd.

My měli koupen zájezd do stejného hotelu,

protože jak řekl můj muž,

já potřebuji mít ty svoje prdelky u sebe :o).

/ Tak trochu má pravdu /

....

Vydrželi jsme mlčet až do poslední chvíle,

a tak jsme se setkali až na letišti.

Odlétali jsme v neděli v 0.50 hodin.

A už ráno jsme si užívali  krásného počasí.

...

Týden v jiném světě.

Týden teplíčka, klidu a pohody.

Týden dá se říct, že obžérství.

Týden, kdy vypnete a utečete z reality všedních dní.

.

Jsem ráda za ty útěky,

i když ne všechno bylo zalité sluncem.

Manžel jel na dovolenou už s virózou

a neopustila ho po celou dobu.

Nemohl se koupat v moři, šnorchlovat a sledovat ten úžasný podmořský svět.

Tak nám to záviděl.

Moře bylo stejně dost studené.

My zdraví, jsme do něj přesto vlezli.

O tom ale asi až příště.

..

Mějte krásný týden

a přeji i vám pohodové dny, 

i když na to sluníčko si musíme ještě počkat.


Vaše Inka

💓

sobota 2. března 2024

ŠKOLNÍ PERLIČKY

 To, že jsem učitelka jste se dočetli  již v minulém příspěvku,

To, že nejen dětem se dějí trapasy, se dozvíte právě teď.

Ono se vlastně vůbec nejedná o školní perličku,

protože to, co se kdysi povedlo mně,

je hotový skvost!

Perla jako hrom :o))..

Blížící zápis do prvních tříd mi tuto příhodu zase připomněl.

....

Onehdy zápis probíhal, tak já má být.

K nám do tříd, společně s dětmi chodí i rodiče

a já vždy zahajuji stejným rituálem, tudíž přivítáním rodičů

a budoucího školáčka.

Nejinak tomu bylo i ten osudný den. 

Ve dveřích jsem zahlédla malé děvčátko, 

jehož bráška již k nám do školy chodil.

Jeho příjmení přímo volalo po přivítání  originálním.

A tak jsem je uvítala se slovy:

Pojďte dál, už tady po vás toužím!

Mně se tak to vaše příjmení líbí,  dodala jsem.

Poté jsem tatínka, který malou holčičku doprovázel, odkázala na místo, 

odkud mohl sledovat celé dění.

...

Zápis u nás probíhá tak, že děti chodí po stanovištích ve třídě.

První stanoviště je povídací stoleček.

Tam zapisujeme, jak se dítě jmenuje, ptáme se, zda ví, kde bydlí, jestli chodí do školky apod.

...

No a na tom stanovišti se to stalo.

Můj první dotaz, respektive odpověď mi vyrazila dech.

Ptala jsem se:

Tak mi hezky ještě jednou řekni, jakpak se jmenuješ.

Jmenuji se................Kouřimská.

Asi jsem špatně rozuměla..

podívám se na list vyplněný tatínkem 

a vtom mi to došlo.

Já si popletla jména.

Bráška holčičky se nejmenoval Toužimský, ale Kouřimský.

Okamžitě mi bylo jasné, proč se tatínek tak začervenal, 

když jsem mu řekla, to co jsem na začátku řekla.

Celou situaci jsem se jala tak nějak vysvětlit,

což bylo asi to nejhorší,

co jsem mohla udělat.

...

V tu chvíli, jak jsem zjistila ten omyl,

jsem se obrátila na tatínka a povídám.

Víte, ona všechna jména končící na - ský, jsou taková hezká.

Tak jsem tomu dala ještě korunu!

Tatínek zrudl docela.

:o)

...

Holčičku jsem pak učila 5 let

 a doteď nevím, co si o mně tatínek myslel.

Já ale vím jistě,

 že tuhle scénku si budu pamatovat navždy,

:o))

Snad jsem vás trošku pobavila.

Mějte krásný den

a užívejte!

💓




čtvrtek 29. února 2024

JSEM UČITELKA

 Ano, je to tak..

už víc než 40 let..

Moje cesta byla dlouhá..

vzala jsem to tak nějak obráceně..

někdo dá přednost studiu..

já začala dětmi..

takže nejdříve nástavba po gymnáziu

a šup byla ze mě vychovatelka školní družiny.

Ještě před tím těsně před mateřskou jsem byla učitelkou v mateřské škole.

Vyzkoušela jsem si vlastně všechno 

a dalo by se o mně říct,

že jsem dlouho byla věčný student. 

Vysokou jsem studovala dálkově..

nelituji..

bylo to prima období.

I když dost náročné. 

Studovat s dvěmi dětmi, které potřebovaly péči.

Dcera v té době už také chodila do školy.

Když já po ní chtěla jedničky, tak ona po mně taky.

Snažila jsem se seč jsem mohla.

Ne vždycky jsem jedničky měla.

Nejvíc mi dala zabrat hudebka

a to hra na nástroj.

Měla jsem vždycky hroznou trému,

navíc pan profesor neuznával " zprofanované " akordy.

Já doma trénovala a lezla jsem tak manželovi na nervy.

Navíc hrát doma na klávesy bylo něco jiného než si sednout za piano při zkoušce.

Stres ze zkoušky jsem neměla jen já, ale každý, kdo zrovna nebyl virtuóz. 

Kamarádka na cestě na zkoušku mi povídala,

 že si nechala napsat od doktora léky na zklidnění

a prý jestli nechci...

Zkusila jsem to, vzala jsem si jeden Neurol. 

Nečekala jsem, co to se mnou udělá.

Jestli jsem do té doby měla trému, tak ta možná trochu zmizela,

co nezmizelo, ale naopak, byl třes rukou.

Nešlo mi ani položit ruce na klávesnici. 

A tak se stalo, že mě ze zkoušky vyhodil, 

prostě jsem to nedala.

...

Další termín byl na začátku července

a profesor si mě pozval na zkoušku domů.

Co nečekal, že si vezmu s sebou posilu.

Ano, vyvezla jsem rodinu na výlet do Liberce.

Manžel i obě děti mě doprovodili do profesorovy vily.

Manželka profesora se začala rozplývat nad mými robátky 

a zavedla je do jejich zahrady.

Mezitím já vykonávala zkoušku.

Po slovech profesora, že jsem si přivedla na pomoc mužskýho 

a že se bojí, aby jednu nedostal, když mi tu zkoušku nedá,

jsem dostala za 3.

Myslím, že by ho manžel asi nezmlátil, 

ale už měl opravdu plný zuby mého hraní.

Brnkala jsem mu každý večer na nervy.

....



S úsměvem a s trojkou jsem vycházela z domu.

Paní profesorová mi vrátila děti.

Byly tak neskutečně špinavé od rybízu. 

Nastrojená trička byla k nepoznání.

A to jsme chtěli jet do ZOO.

Nakonec jsme jeli, 

ale nejdřív jsem se musela zastavit pro nová trička.

...

Naštěstí to byla moje poslední zkouška z klavíru..

už nikdy více.

:o)

....

Nebudete mi to věřit,

ale já vůbec o tomhle nechtěla psát.

Chtěla jsem sice psát o mé učitelské profesi

a o velikém trapasu,

který se  snad může stát jen mně...

Tak snad příště..

....

Vím jistě, že na toto určitě nezapomenu..

Jediné, co asi musím, přečíst si svůj blog od začátku..

Když píšu, tak si říkám, jestli jsem tu o tom už nepsala..

Začíná se na mně projevovat stáří

nebo je to mou blogovou pauzou?

....

Za ty roky jsem  tu už popsala spoustu řádků...

Tak pokud jste již něco takového u mě četli(y),

odpusťte mi to :o).

....

Přeji Vám krásné dny 

a užívejte!

💓



pondělí 26. února 2024

TEPLO DOMOVA

 Slíbený příspěvek o energiích v našem domě.

Momentálně je mi docela teplo

a to je vhodný čas napsat příspěvek o teplíčku v domě.

Já, člověk z vesnice,

kde se roztápěla kamna každý den, 

po zabudování ústředního topení, pak kotel, 

si vážně nevzpomínám, zda mi bylo či nebylo zima, v mém dětství.

Vzpomínám na hodně těžké duchny pod kterými se spalo

a pod kterými prostě teplo být zákonitě muselo.

Dodnes vzpomínám, jak můj " panelákový " muž spal poprvé u nás

a já na něj tento péřový, těžký poklad hodila.

Ráno se probudil jako prkno

a i alergie na všechno, co měl ho přešla.

Teď malá odbočka./ za to nemůžu, to mé myšlenkové procesy šly stranou/

 Manžel měl v mládí opravdu alergii na všechno, co snad existovalo. 

Stále si něco foukal do nosu, do pusy, 

Jakmile se přistěhoval k nám na vesnici, tak můj taťka řekl,

že to není normální a všechny prášky mu hodil do kotle. 

Hned bylo tepleji, ale nepřejte si slyšet ten cirkus.

Ony ty léky byly už tehdy dost drahé.

Ale... světě div se... alergie byla fuč.

Venkovský vzduch, cihlové stěny, možná i větší chlad zabraly..

bylo po alergii.

Konec odbočky

👇

Takže já, ve svých 20 letech, jsem se stala holkou z města.

Přestěhovali jsme se do paneláku.

A začalo teplo.

Nepamatuji zimu, kdy by nám bylo chladno.

Dokonce vzpomínám, že jsem si dovolila i větrat 

a utahovala kohouty u topení.

Vítala jsem i víkendy na chalupě, kdy se zpočátku tak jako kdysi zatopilo,

šlo se na vycházku a vrátilo se do tepla.

Pak i na chalupě došlo na vymoženost plynového topení

a my jezdili již do vytopené chalupy.

Zázrak dnešní doby . nařídíte teplotu na mobilu

a pak už máte kýžené teplíčko. 

...

37 let tepla.

Před 4 lety jsme si koupili dům.

Krásný, ne však úplně nový, 

20 let není ale tak hodně, ne?

S domem jsme si koupili i tak trochu starosti,

které jsme do té doby nemuseli řešit.

Různé malé opravy, větší opravy a velké investice..

Například do topení.

V domě byl ohromný plynový kotel,

který nádherně hřál..

První zimu bylo vážně veliké teplo.

Kotel by vytopil snad celý panelák..

byl ale 20 let starý a můj muž dostal strach,

co když už další dobu nevydrží

a začal řešit, co bude nejlepším topidlem.

Studoval pilně, hledal po reklamách, informoval se 

a rozhodl se vydat se ekologickou cestou.

Poté, co jsme nechali krásně renovovat celou střechu, 

nám ji vzápětí ze dvou stran obložili panely.

Plná střecha fotovoltaiek. 

K tomu samozřejmě tepelné čerpadlo, 

nový kotel elektrický 

a všechno kolem..

Stálo to ..no čert to vem..

jenže..

Ono to fakt moc netopí.

Sluníčka v Česku také není nazbyt a tak provoz je úsporný pouze v létě.

Zato v zimě, vytopit ten velký dům je prý nadlidské. 

To tvrdí manžel,

který od chvíle, kdy napojili čerpadlo a dali mu do rukou aplikaci do mobilu, 

se zbláznil!!

A to doslova.

Má nového koníčka!

Sleduje spotřebu..hlídá ..

V praxi to vypadá asi takto:

Ty pereš? Tys pustila myčku? 

Nemůžeš počkat, až začne svítit trochu sluníčko?

Proč pečeš? Musí to mít takovou teplotu?

V kolik se budeš koupat? / to aby zvýšil teplotu vody/

No, nezabili byste ho?

😆

Na aplikaci nemůže nikdo sáhnout,

vlastně nás s ní nenaučil zacházet.

On je správce teploty v našem domě.

...

Druhá zima byla fakt kritická 

a já snila o panelákovém bytě.

Žít v domě v zimě s manželem a jeho maminkou byla výhra :o).

Je fakt, že si člověk zvykne na všechno:o)

Nikdy dříve jsem se ale netěšila tak na jaro jako tehdy.

....

Na obhajobu manžela musím napsat, že fakt ty energie byly děsně drahé

a nebylo výjimkou, že jsme za měsíc zaplatili víc než 20 000 korun.

...

V létě se manžel rozhodl pro instalaci klimatizací.

Takže i v létě v době covidu jsme si mohli užít zimu,

což bylo to nejpříjemnější..

..

Klimatizace nás zachránila,

po zjištění, že kromě toho, že dělá zimu, 

umí dělat i v zimě teplo, 

a to teplo je levnější než teplo z tepelného čerpadla,

tak ji využíváme na plno.

Máme ji v ložnicích i v obýváku.

To jsou 3 místnosti, kde je nyní teplo a opravdu příjemně.

Na chodbách a ostatních místnostech, kde se nezdržujeme je chlad.

My máme výhodu, že součástí naší ložnice je i koupelna s WC

a ta je vyhřátá.

Mamka má záchod na chodbě a celou zimu si obaluje záchodové prkénko ručníky,

aby měla pocit tepla :o).

...

Vyhlížím jaro..

Už se těším a moc...

protože jaro, léto a podzim v domě 

jsou nádherné..

Vyjít do zahrady, dát si na terase kávičku,

kochat se z kytiček,

vypěstovat si ředkvičky, mrkev,

utrhnout si třešně, jablka, hrušky, švestky ze stromů,

které jsme zasadili a už sklízíme,

udělat si rybízovou marmeládu, z toho, co sklidíš,

pochutnávat si na angreštu,

dělat si vlastní kompot, ale i kompost,

na jaře sázet, 

v létě a na podzim sklízet,

to je nádhera..

..

Tak abych to zakončila víc než pozitivně..

čert vem zimu,

vždyť je tolik dalších krásných dní..


PS: Jdu se podívat dolů, manžel je na aplikaci...asi se právě zahřívá voda..

jo...zapomněla jsem napsat...večer si udělá záznam..

každý den si píše na lísteček spotřebu..

( asi ho to baví :o)

On je teplem mého domova

💓

Mějte krásné dny..

vyhlížíte taky už jaro?

Inka

💓





Kdybychom neměli dům,
tak bychom asi neměli tuhle naši lásku..
( mimochodem pěkně hřeje :o)...)




neděle 18. února 2024

LUXUSNÍ DÁREK

 Další týden je za námi..

a já mám o další krásný kulturní zážitek víc.

K Vánocům jsme dostali další zážitkový dárek.

A to    rautovou večeři  v Art Nouveau Hall v Obecním domě v Praze

spojenou s koncertem Dvořák Symphony Orchestra Prague.





 ...

Musím napsat, že při čtení recenzí jsem měla trochu obavu,

ale vše naprosto předčilo mé očekávání. 

Jídlo bylo vynikající a výběr byl také velký.

Tady ukázka jídelníčku...

za mě bylo vše na jedničku a my si moc pochutnali.

  • Saláty
    • Salát z pečených divokých hub s endivií, Roquefort, hořčičná omáčka
    • Salát z grilovaných barevných paprik, mozzarella di Bufala
    • Salát z čerstvé zeleniny, jarní cibulka, olivy Kalamata, červená řepa
    • Salátový bar (trhané zelené saláty, rajčata, okurky, papriky, výběr dresinků a doplňků)
  • Předkrmy
    • Roastbeef v pepřové marinádě s ředkvičkovým salátem, koriandrem a sezamovým olejem
    • Vepřová panenka v pancettě s grilovanou jarní cibulkou, olivovou tapenádou a sýrem gorgonzola
    • Pečivo (výběr chlebů, baget, ciabat a drobného pečivo, doplněno máslem)
  • Hlavní jídla
    • Pečené filety ze pstruha, mandlové máslo s bylinkami
    • Hovězí líčka na červeném víně s kořenovou zeleninou
    • Filírované prso z kukuřičného kuřátka, houbová omáčka
    • Ravioli plněné ricottou s cherry rajčátky a mladým špenátem, smetanová omáčka
    • Přílohy (basmati rýže s šalotkou a bylinkami, šťouchané brambory s jarní cibulkou, pečená provensálská zelenina)
  • Dezerty
    • Mini dezerty (variance šéfcukráře)
    • Pata Choux s pistáciovým krémem
    • Čokoládové duo mousse, ovocné coulis
    • Limetková tartaletka s bílkovým sněhem
    • Čerstvé krájené ovoce



  Program koncertu byly filmové melodie...
a byl to neskutečný zážitek.
Ve Smetanově síni jsem byla poprvé a už jen krása tohoto prostoru mě ohromila.
Koncert trval jen cca 70 minut a nám se nechtělo ani domů..
Hudba nás doslova poslala do kolen. 
Hra, na nástroje, nádherný zpět Lucie Mlynářové...opravdu nádhera.
Všem takový zážitek doporučuji. 
      Z programu:
  • E. Bernstein – Sedm statečných
  • C. M. Schönberg – I Dream A Dream (z muzikálu Bídníci“)
  • H. Zimmer – Piráti z Karibiku
  • K. Svoboda – Tři oříšky pro Popelku
  • H. Mancini – Moon River (z filmu Snídaně u Tiffanyho“)
  • M. Magne – Angelika
  • B. Anderson – Super Trouper (z muzikálu Mamma Mia!“)
  • Vangelis – Conquest Of Paradise (z filmu 1492: Dobytí ráje“)
  • A. L. Webber – I Don´t Know How to Love Him (z rockové opery Jesus Christ Superstar“)
  • E. Morricone – Tenkrát na západě
  • J. Williams – E.T.
  • J. Brabec – Píseň o smrti nevinného blázna (z muzikálu Zvonokosy“)
  • J. Horner – My Heart Will Go On (z filmu Titanic“)
  • F. Mercury – Bohemian Rhapsody
  • T. Newman – James Bond: Skyfall



Musím napsat, že mě tyto kulturní  dárky natolik naladili,
že si ještě nějaký kulturní zážitek v tomto roce pořídím sama..
Moc za ně děkuji
💓

Minulý týden se toho stalo víc..
Ve škole super karneval prvňáčků,
doma Valentýn, který jsme spojili s mým svátkem,
ale spíš jsme moc neslavili.
....
Radost mi  dělá počasí...
sluníčko a světlo, to je moje. 
Takže víkend byl super..
sluníčko mě vytáhlo na zahradu 
a dokonce jsem změnila výzdobu u vchodu.
Už na mě to jaro fakt leze.. :o)
...
Mějte se moc hezky
a užívejte...




PS: jo, to sluníčko miluje i můj muž...
je to doba, kdy .....
1/ můžu prát,
2/ můžu pustit myčku
3/ můžu upéct

jak slunce nesvítí, tak mám utrum...
ale o tom až někdy jindy..
Myslím, že to zas bude jeden z mých příspěvků,
které vám vženou slzy smíchu do očí..
mně někdy taky vhánějí,,,
jen zrovna nevím, jestli od smíchu..:o)
....
Pro dnešek už ale dobrou noc..
💓